ADALBERT STIFTER (1805 - 1868) – SPISOVATEL ŠUMAVY | Lipno - Šumava

Narozen: 23. října 1805, Horní Planá
Zemřel: 28. ledna 1868, Linec
Česko-rakouský spisovatel, malíř, pedagog, školní inspektor.
Byl spojovatelem obyvatelstva i kultur na česko-německo-rakouském trojmezí a milovník šumavské přírody.

Literární Šumavu reprezentují především dvě významné osobnosti - Karel Klostermann a Adalbert Stifter. Německy píšící básník a spisovatel Adalbert Stifter je znám spíše v německém jazykovém prostředí. Se Šumavou ho spojuje velká část jeho tvorby a původ.

Rodný Stifterův dům se nachází v Horní Plané a navštěvují jej každoročně stovky domácích a zahraničních turistů. Expozice, která je věnovaná tomuto spisovateli zde existuje od roku 1960. Spisovatele připomínají na Šumavě kromě pamětních desek na jeho rodném domě také pomníky nad Plešným jezerem a na vrchu Dobrá Voda nad Horní Planou. Stifterovým rodným krajem provádí turisty trasa naučné stezky v  délce zhruba čtyř kilometrů.

Adalbert Stifter se narodil 23. října 1805. Otec Johann, pocházející ze starobylé rodiny tkalců, se zabýval obchodem s plátnem. Po jeho náhlé smrti rodina poslala dvanáctiletého Adalberta do klášterní benediktinské školy v Kremsmünsteru v Horním Rakousku.

V roce 1826 zahajuje Stifter studium práv vídeňské univerzitě, po několika semestrech se však už víc věnoje svým uměleckým zálibám - literatuře a malířství a také přírodním vědám. Prázdniny trávil Stifter několikrát ve Frymburku na Šumavě, kde poznal měšťanskou dcerku Fanny Greiplovou. Sňatek byl podmíněn Stifterovou zajištěnou existencí, a  proto se pokoušel, ovšem bez úspěchu, získat učitelské místo zprvu v  Praze a pak v Linci. Mezitím se jeho velká láska provdala za jiného muže.

Stifter pak žil ve Vídni ve skromných poměrech a jeho ženou se stala roku 1837 Amálie Mohauptová, mimořádně hezká, ale málo vzdělaná a vůči všemu vyššímu lhostejná vídeňská modistka. Teprve v roce 1848 se Stifter natrvalo usadil v Linci, kde úspěšně působil ve školství jako inspektor obecných škol. Jeho kulturní zájmy se zde kromě literatury a malířství týkaly rovněž muzejnictví a ochrany památek.

Byl současníkem českých národních buditelů a své hlavní dílo, román Vítek, věnoval Praze.

Tímto dílem však končí tvůrčí i životní síly autorovy. Do Stifterova života totiž zasáhla nemoc - rakovina jater, která se vystupňovala začátkem roku 1868. V noci z 25. na 26. ledna, pravděpodobně v polopříčetném stavu, si Stifter břitvou prořízl hrdlo. V agónii žil ještě dva dny, skonal 28. ledna.

Podstatná část literární tvorby Adalberta Stiftera byla velkou měrou ovlivněna prostředím jeho rodného kraje - jihočeské Šumavy. Divoká nedotčená a přesto harmonická krajina i její obyvatelé, žijící v  tradičním duchu venkova, se stali námětem povídek ze šumavského prostředí. Tato díla a dílka vznikla většinou ve 40. letech 19. století jako Vesnička na suchopáru, Z kroniky našeho rodu, Hvozd, Popsaná jedlička, Lesní poutník, Žula a další. Stifterův ideál humanistické utopie života člověka v souladu s přírodou je tématem i jeho stěžejního díla - románu Pozdní léto z roku 1857.

Význačné místo zaujímá také Stifterova činnost malířská. Od realisticky popisných krajin biedermaierovského stylu se propracoval k progresivnímu raně impresionistickému výrazu. Jeho šumavské obrazy zachycují okolí Horní Plané, Vítkův Hrádek nebo partie u Čertovy stěny u Vyššího Brodu.

Zdroj : Dr. Vladimír Horpeniak, Muzeum Šumavy, Kašperské Hory

Dne 26. srpna 1877 byl ve stěně nad Plešným jezerem odhalen památník spisovatelovi a básníkovi Šumavy. Památník má podobu 14,5 metru vysokého žulového obelisku. O jeho postavení se zasloužil „Spolek Němců z jižních Čech“, založený rok po spisovatelově smrti ve Vídni, v roce 1869.