Stromy na Klatovsku a Domažlicku pamatují staletí
Karel Havlík
V turistickou atrakcí se změnilo v posledních dvaceti létech okolo 350 zákonem chráněných památných stromů v Plzeňském kraji. Nemálo dalších poctěných titulem „památný“ přibylo nyní v Chráněné krajinné oblasti Český les. Dnes jich existuje 130. Patří k nim například Grafenriedské lípy a Vranovské jilmy poblíž bavorských hranici u Nemanic. Mnohé pamatují bouřlivé časy z života rebela Jana Sladkého Koziny. Jedná se o lípy, které rostou na návsi někdejší Lučiny před bývalým kostelem sv.Jiří přes dvě stě padesát let. Kdyby mohly stromy vypovídat o tom co viděly v minulosti, neopomněly by tuto kdysi vzkvétající pohraniční vísku, která koncem padesátých let musela po vystěhování Čechů a sudetských Němců zcela zaniknout.
Nejeden z historických stromů by mohl vyprávět pohnuté lidské příběhy. Na Klatovsku se dodnes tyčí v někdejší osadě Červené Dřevo za Nýrskem vysoké košaté stromy. Červené Dřevo bylo srovnané se zemí také padesátých létech podobně jako ve čtyřicátých létech nešťastné Lidice a Ležáky za fašistické okupace. Lípy stojí u bývalého kostela a některé mají obvod kmene okolo pěti metrů.
Připomeňme, že sudetští Němci z Červeného Dřeva byli v souladu se zákonem po válce vysídleni, zatímco čeští obyvatelé Lidic a Ležáků vyvražděni německými esesmany pod dohledem gestapáků, kteří zpravidla skvěla ovládali český jazyk, a z nichž většinu měli tvořit právě sudetští Němci. Kdoví možná pocházeli i z této osady.
Takřka šest metrů má obvod kmene unikátní Černínovy douglasky tisolisté tyčící se do výše bezmála 70 metrů v arboretu Americké zahrady nad Chudenicemi. Nejvyšší strom v kraji pochází ze severní Ameriky a roste u nás přes 170 let. Dožívá se prý více jak pět set let!
Spousty chráněných stromu roste na Tachovsku především v okolí Přimdy, Kladrub a Plané, kde ještě existuje celá památná Knížecí alej.
Jedinečnou aleji, která pamatuje Rakousko Uhersko, první i druhou světovou válku tvoří husté stromořadí podél úzké cesty zvané „kilometrovka“ za řekou Mží v Plzni založené v roce 1890. Dodnes alej čítá bezmála tři stovky listnáčů, z toho 83 jasanů ztepilých.
Na severním okraji krajského města je také například k vidění unikátní smrk „troják“ vysoký 30 metrů s obvodem kmene 340 cm. Přitažlivý se stal svoji atypičností. Pyšní se totiž třemi přímými kmeny. V této oblasti nebyl jediným. Ještě koncem šedesátých let rostl nedaleko silnice na Třemešnou takzvaný. čtyrák – vysoká borovice rozdělená do čtyř užších kmenů, z nichž dnes zbylo torzo.
„Památné stromy představují vzácné přírodní fenomény a stávají se měřítkem vztahu člověka k přírodě a její ochraně i turistickým lákadlem,“ míní nejen ochránci přírody.