Výstava Ozvěny světů Karla Klostermanna - Muzeum Šumavy Kašperské Hory, do 30.6.
Ozvěny světů Karla Klostermanna
Jen do konce června potrvá originální výstava k 160.výročí narození spisovatele Šumavy v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách. Expozice s názvem Ozvěny světů Karla Klostermanna si vytkla za cíl podrobněji připomenout nejen dílo tohoto čelného představitele venkovského realismu přelomu 19. a 20.století, ale také přiblížit jeho soukromý život, rodinu a blízké příbuzné, v neposlední řadě nahlédnout do života staré Klostermannovy Šumavy.
O tom, že k tomu má Muzeum Šumavy dostatek exponátů nelze pochybovat. Vždyť už krátce po druhé světové válce právě kašperskohorské muzeum získalo od dědiců významnou část spisovatelovy pozůstalosti. S některými těmito vzácnými památkami se můžete setkat právě v současné výstavě. V čelním prostoru expozice pracovníci muzea nainstalovali „Klostermannovu světničku“ – nápodobu spisovatelovy pracovny z jeho plzeňského bytu se souborem originálních osobních předmětů. Je tu například Klostermannův psací stůl s petrolejovou lampou, kalamářem, perem, popelníkem, brýlemi – cvikrem, rukopisy… dále skleník s knihami, čestné plakety, diplomy, osobní a rodinné portréty a podobně. Na jiném místě výstava připomíná, že milovník přírody Klostermann byl také úspěšným chovatelem králíků, předním bojovníkem za ochranu zvířat a rovněž odhodlaným cestovatelem a turistou. Jeho učitelskou dráhu na německé reálce v Plzni kromě fotografií dokládají učitelské notesy s přepestrým hodnocením studentů. Nechybí ani vzpomínka na spisovatelovy předky – sklářský rod Abele, rodiče a sourozence.
Spisovatelova otce, MUDr. Josefa Klostermanna, zasloužilého lékaře a komunálního politika, znal tenkrát na Šumavě a v Pošumaví snad každý. Překvapují informace a doklady o mladší – druhé generaci Klostermannových příbuzných. Například spisovatelovy neteře (dcery jeho nejstarší sestry Rózy, provdané Jelínkové) Anna a Ernestina se kromě své učitelské dráhy věnovaly také umění. Anna pokračovala ve šlépějích svého strýce, sepsala šumavské vzpomínky, monografii o dědečkovi MUDr. Josefu Klostermannovi a jako první překládala česká Klostermannova díla do němčiny. Ernestina Jelinek, narozená 1880 v Kašperských Horách, byla velmi nadanou malířkou, jak to ostatně dokládá soubor jejích umělecky velmi kvalitních obrazů, vynesený na světlo po dlouhých desetiletích zapomnění z depozitářů železnorudského muzea.
Muzeum Šumavy v Kašperských Horách ve své výstavě nezůstalo nic dlužno ani připomínce staré Klostermannovy Šumavy. K památkám lesnictví, dřevařství a sklářství tu přiřadilo i předměty navozující atmosféru Kašperských Hor druhé poloviny 19.století, horského městečka, kde Klostermannova rodina žila už od roku 1862. Objevují se tu tak dobová vyobrazení města nebo vývěsní štíty místní lékárny, četnické stanice, obchodů či úřadů. Pomocí původních lidových modelů v expozici ožily i stavby, které Klostermann dobře znal, které ale už před stoletím zanikly, jako poslední dřevěný kostelík Šumavy v Kvildě, hornická cechovna u Kašperských Hor nebo dřevozpracující továrna Franze Watzlawicka v údolí Losenice.
Klostermannovskou výstavu v Kašperských Horách rozhodně stojí za to vidět. Zájemcům je třeba však znovu připomenout, že tato expozice potrvá jen do konce června. Pro prázdninové měsíce ji vystřídá další jubilejní výstava s názvem Klostermannovou Šumavou. Její hlavní náplní budou zcela neznámé nejstarší fotografie Šumavy, které se podařilo objevit a citlivě zrestaurovat plzeňskému publicistovi a sběrateli Zdeňku Roučkovi.
PhDr. Vladimír Horpeniak
Muzeum Šumavy Kašperské Hory