Historické sborníky z Klenové slaví úspěch
Když badatel Ryšavý uveřejnil v prvním vydání Sborníku z historie a dějin umění odbornou stať o zámku Týnec na Klatovsku, netušil, že dal podnět k jednomu z největších objevů české historie umění. „ Článek informoval o nově objevených archivních zápisech, které jeho stavbu posouvaly zpět o dvacet let. O dva roky později prokázal profesor Mojmír Horyna, že zámek je dílem slavného G.B. Aliprandiho,“ upřesnil ředitel Galerie Klatovy/Klenová Marcel Fišer.
Již první číslo regionálního sborníku předznamenalo jeho význam pro historická pracoviště v celé republice. Ostatně dokazuje to i poslední čtvrté vydání, které obsahuje patnáct statí z dějin Klatovska. Zajímavá jsou například pojednání o výsledcích archeologických výzkumů v areálu bývalé klatovské jezuitské koleje a v kamenné baště. Neméně hodnotné jsou články o klatovském špitálu u sv. Rocha nebo o služebně gestapa v Klatovech, kde řádili za okupace i sudetčtí fašisté. Upoutá článek o zapomenuté „hraběcí cestě“ u Nalžovských Hor. Ocenění si zaslouží i seriál vzpomínek na významnou výtvarnici Vilmu Vrbovou – Kotrbovou těsně spjatou s Klenovou.
„V Klatovech se v posledních patnácti létech zformovala mimořádně kvalitní a široká odborná obec historiků nejrůznějšího zaměření, mnohem významnější, než by odpovídalo velikosti okresního města. Někteří dojíždějí pracovat na universitu do Plzně,“ doplnil Fišer, který je rád za finanční podporu sborníku od klatovské radnice.
Galerie Klatovy/Klenová chystá letos několik dalších nových projektů. Poprvé uspořádá mezinárodní přehlídku diplomových prací z oblasti umění na Klenové. „Projekt má rozpočet přes milion korun,“ dodal ředitel, který také hodlá zorganizovat výběrovou výstavu dvaceti nejvýznamnějších výtvarníků Plzeňského kraje a Horního Falce.
„Expozici budeme každoročně opakovat. Jednou u nás a podruhé v bavorském Schwandorfu,“ uvedl s tím, že příští rok by rád uskutečnil výstavu prací Tonyho Cragga, autora oněch obdivovaných velkých soch postavených před olympijským stadionem italském Turíně.
Karel Havlík