Zvuky Horažďovic aneb Jak se točilo "Dobré jitro z Horažďovic"
Své město můžeme vnímat různými smysly – nejen zrakem, ale i sluchem, mnohdy i čichem (zvláště na severu Čech), někdy i chutí a po těžké noci i hmatem. Jistě, zrakem je to jednoduché – stačí foto náměstí nebo jen věž kostela. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, jak poznat vaše město podle sluchu ?
O tom, jak také lze vnímat město Horaždovice hovoří paní Simona Sládková z Informačního centra Prácheň v Horažďovicích :
Paní Světlana Lavičková, redaktorka českého rozhlasu 2 - Praha se na mne obrátila někdy v polovině února s nabídkou, že by jedno z dalších regionálních "Dobrých jiter" věnovala našemu městu a okolí. Věděla jen to, že je tu poblíž hrad Rabí a tomu chtěla věnovat kousek pořadu. Po našem infocentru žádala nápady na zajímavá místa a lidi ve městě a okolí.
"Hlavně, ať je to něco zvukového - to víte, my pro Rozhlas potřebujeme zvukovou kulisu" - byl její jediný požadavek. Zvuky našeho města.
První, co mne napadlo, byly Horažďovické zvony. Neznám typičtější zvuk, který bych s tímto městem spojovala. Dalším zvukem, neodbytně s městem spojeným, je řeka Otava. Zvuk vody v mlýnském náhonu - dost tichý na kulisu a dost výrazný pro představy posluchače. A pěvecký spolek. Při jeho 140. výročí založení se mi zdálo příhodné, aby o něm padla zmínka. Další nápady byly spojeny s okolím města: V Chanovickém skanzenu a Svéradickém muzeu se určitě nějaké příhodné zvuky najdou. A tak jsem dál poslouchala svoje město, chodila, oči přivřené a zkoušela ho poznávat po zvucích. A našla jsem: děti v Mateřském centru, zvířátka v přírodovědné stanici, voda na tobogánu v bazénu i tajemné šumění stromů a zpěv ptáků na
staroslavné Práchni.
Místo požadovaných 8 nápadů jsem jich paní redaktorce zaslala 13 – nemohla jsem vybrat, které vynechat. K mému překvapení přišla stručná odpověď - "Bereme všechno!"
Přede mnou byla nejnáročnější část příprav – všechny přesvědčit, aby se odhodlali k rozhovoru na mikrofon. Ale každý, kdo měl v Rozhlase povídat, byl člověkem natolik spjatým se svým oborem, že po pár minutách ani nevnímal malinký přehrávač a mikrofon v rukou paní redaktorky.
A tak mám pocit, že případná počáteční tréma byla brzy vystřídána zaujatým hovorem. Natáčelo se 27. března. Celý den od 7 hodin ráno do večera 20 hodin byl rozpočítán a rozplánován téměř na minuty. Jediný, kdo tento program nerad dodržoval byla ale sama paní redaktorka - na mnoha místech jsem ji slyšela říct: "Tady zůstaneme, jsou tu tak příjemní lidé a tolik se mi tu líbí.....", že věřím, že toto natáčení nebylo poslední.
A tak jsem se chtěla zeptat - když zavřete oči - čím zní naše město Vám?
Za informační centrum Prácheň
S. Sládková
PS. Pro ty, kteří neslyšeli tříhodinový pořad Českého rozhlasu Praha, vysílaný dne 6.4.2002 v ranních hodinách, který představil Horažďovice a okolí jako město s dávnou historií, pestrou současností a snad i perspektivní budoucností, máme v našem Infocentru připraveny na zapůjčení kazety s nahrávkou.
Simona Sládková
Turistické centrum Prácheň
341 01 Horažďovice
tel. 376 511 450
e-mail : icprachen@sumava.net
www.sumava.net/icprachen
