NARUŠITEL NA ROTĚ HORNÍ SILNICE | Lipno - Šumava

S laskavým svolením autora přinášíme úryvek z knihy Mgr. Zdeňka Šmídy o životě pohraničních jednotek u šumavských hranic – informace zde.

Děda sloužil u Volarské brigádě v 50. letech na rotě Horní Silnice (nedaleko dnešního hraničního přechodu Strážný). Dosáhl hodnosti svobodníka. Sahal dokonce po desátnických výložkách, ale povýšení mu zřejmě zhatila jedna kolektivní nepovedená operace. Pohraničníkům na rozhraní roty Dolní Silnice a Horní Silnice utekl do Bavorska narušitel státní hranice.

Je třeba ale poznamenat, že proti dědovi a ostatním pohraničníkům stál velmi zkušený člověk - příslušník Vnitřní stráže a bývalý pohraničník roty Horní Silnice. J. P. před dědou na Horní Silnici sloužil a znal tak místní terén, ženijně technické zabezpečení a spoustu dalších věcí potřebných pro útěk do Bavorska. V nočních hodinách z 2. na 3. srpna 1956 se operační kniha Volarské brigády a operační kniha praporu Stožec zaplnila hlášeními.

„V 00.30 hodin zjištěn zkrat na EZOH a jest pravděpodobné narušení SH, směr nebyl dosud zjištěn, jelikož na KP narušitel stopy zahlazoval.“ „Narušitel zkratoval DZ, přelezl a uprchl do zahraničí v prostoru 22/13-22/14.“ „Pravděpodobně se jedná o narušitele, na kterého byly v předešlých dnech prováděny akce.“ „Provést zakrytí SH v úseku 7. a 8. roty, blokovat rajon v prostoru Řasnice a Horní Vltavice.“ A tak by se dalo pokračovat dál.

Zápisy v operačních knihách nám však nedají jednoznačný a detailní popis toho, co se vlastně onu noc stalo a co tomu předcházelo, eventuelně co se dělo po narušení hranice. Zdrojem, který nám popíše důležité okamžiky, bude Výpis z protokolu o výslechu Jana Pokusy, který s ním byl po zadržení sepsán. Poslyšte krátký úryvek z knihy.

Po příjezdu do Volar šel J. P. lesem do Kunžvartu. Tam dorazil 29. července. Do obce ovšem nešel, ale obešel ji a zamířil si to ke státní hranici. Asi v 16. hodin potkal v hraničním pásmu cca 3 km od hranice pohraničníka s děvčetem v lese, kteří byli usazeni v houští. J. P. pohraničníka vyzval, aby dal ruce vzhůru a šel do vnitrozemí. Příslušník Pohraniční stráže odmítl uposlechnout narušitele, měl v úmyslu jít do Kunžvartu celou situaci ohlásit.

J. P. vzal služební pistoli a pohraničníka udeřil do hlavy pažbou. Ten se skácel k zemi. Děvče pohraničníka si mlčky lehlo na zem, zřejmě aby nemuselo utrpět úder. Bohužel, J. P. na zemi udeřil pažbou do hlavy i děvče. Pohraničník po chvíli nabyl vědomí a začal se s J. P. přetahovat o zbraň, při rvačce padlo do vzduchu několik výstřelů. Pohraničník byl v přetahované úspěšnější - narušitelovi vzal pistoli a vyzval ho, aby dal ruce vzhůru. Při další šarvátce chtěl pohraničník vystřelit, ale rána z pistole nevyšla. Utíkal proto do Kunžvartu.

J. P. zamířil taktéž do vnitrozemí, do prostoru Kunžvartu. Dále pokračoval až do prostoru Horní Vltavice. Tam přemluvil děvče s chlapcem (pasoucí dobytek), aby mu za peníze obstarali jídlo a cigarety. Chlapec s narušitelem zůstal, ale než-li děvče odešlo, klučina jí řekl, aby něco vyřídila. Zanedlouho asi J. P. došlo co se stalo. Schoval se do úkrytu a pak jen viděl, jak na pole přichází děvče s příslušníkem VB a ozbrojeným civilistou. Narušitel utekl do lesa, i přesto, že ho uviděli.

Po nabytí nových sil J. P. z lesa zamířil opět směrem k Horní Vltavici. Přišel k nějaké neznámé vesnici (uvedl cca 3 km od Horní Vltavice). Na okraji osady nalezl prázdný dům, ve kterém na půdě na seně přespal. V této fázi událostí narušení státní hranice se asi shodneme na jednom. J. P., již bývalý příslušník Vnitřní stráže a pohraničník až doteď zpackal všechno co mohl. Je zřejmé, že v těchto dnech na něj byly prováděny pohraniční operace respektive bylo dosahováno zvýšeného střežení státní hranice v úsecích dotčených rot. Příští den se však narušitelovi podařil ve všem.

Bylo už 2. srpna a od časných ranních hodin J. P. postupoval lesem na Kunžvart. Tu a tam zahlédl pohraničníky, ale dokázal se jim vyhnout.

Do zakázaného pásma narušitel vstoupil v prostoru roty Horní Silnice. Po setmění došel ke kontrolnímu pásu. V tuto chvíli zaslechl hlas pohraniční hlídky, proto ulehl pod smrček. Když pohraničníci odešli, začal překračovat kontrolní pás. Pás přešel tak, že šel pozpátku a stopy zahlazoval. Potom pomocí proutku před sebou zjišťoval místa výmetnic a když na tyto narazil, tak je podlezl. Po překonání výmetnic zpozoroval pohraniční hlídku jak kontroluje kontrolní pás v místě, kde ho narušitel překročil. Hlídka nic nezjistila. J. P. pokračoval dále ke drátěnému zátarasu.

Při příchodu k zařízení EZOH ulomil z první stěny drátěného zátarasu kus drátu a provedl jím zkrat na elektrickém vedení. Po zkratu přelezl drát nabitý elektřinou vrchem. Následovalo další kontrolní pásmo, které narušitel již nikterak nezahlazoval. Poté zamířil ke státní hranici. Zde již stačilo překonat hraniční potok. Stalo se tak mezi hraničními mezníky č. 22/13C a 22/14D, tj. v místě styku pohraničních rot Horní Silnice a Dolní Silnice. V protokolu J. P. uvedl, že přechod přes státní hranici uskutečnil 2. srpna 1956 ve 23.30 hodin.